Historie Judo Beroun

Počátky judo v Čechách

Původně japonský bojový sport se zaměřením na obranu se v Čechách objevil již v roce 1919. Popularitu si začal tento sport získávat až v šedesátých letech. Krátce nato, na počátku sedmdesátých let se judo objevilo také v Berouně, zatím však mimo TJ Lokomotiva. Řada zájemců tohoto sportu trénovala na 2. základní škole pod hlavičkou TJ Jiskra Nižbor. Teprve poté odtržením Berounských se tento sport dostal do TJ.

Založení oddílu judo v Berouně

Oddíl juda v rámci Lokomotivy založil v únoru 1974 a vedl Milan Garček, který zároveň vykonával funkci trenéra. Mezi další zakládající členy patřili Ing. Václav Machek, Milan Mikoláš, František Stříška a Jiří Konc. Při vedení oddílu spolupracoval M. Garček především s Josefem Křízem. Tehdy čítal oddíl 32 zájemců o tento poměrně nový sport (muži 15, dorost 3, žactvo 14). Judisté začali soutěžit v rámci kraje nejprve v mužské kategorii. Úspěšně si vedli především bratři Josef a Václav Dohnalovi, František Stříška a Václav Patzenhauer. Krátce nato získali judisté stálé přístřeší v berounské sokolovně. Zde také uspořádali berounští judisté krajské přebory mužů. Brzy nato zaznamenali první úspěchy také žáci. Zabodovali zejména Luboš Vráblic a Josef Pikhart, následně pak Petr Bartoš, bratři Jan a Josef Chňoupkové, Milan Just. Oddíl se ovšem potýkal s velkou kolísavostí členské základny (družstvo mužů muselo být znovu založeno) a také nedostatkem organizačních pracovníků. Oddíl se zaměřoval spíše na výcvik žáků a dorostenců, kterým se podařilo získat několik výkonnostních tříd (II. A III.).

V osmdesátých letech oddíl spolupracoval se Středním odborným učilištěm v Hlinkách, kde cvičil. Zároveň se hledaly vhodné prostory pro trénink. V polovině osmdesátých let se základna oddílu rozrostla na téměř padesát členů, dařilo se přijímat nové zájemce, ovšem oddíl stále trpěl malým počtem trenérů a odchody úspěšných žákovských judistů do mimoberounských škol a učilišť. Někteří z jednotlivců ale dosahovali slušných výkonů na krajských přeborech (Holotín, Nesvadbová). Velmi dobře si vedla také Věra Klimtová, a to jak v kategorii žákovské, tak dospělých; roku 1985 si berounští judisté z krajských přeborů přivezli dokonce pět titulů a v roce 1987 získal v krajském poháru Josef Chňoupek cenu nejtechničtějšího závodníka. V letech 1986 a 1987 tento talentovaný žák ve své kategorii v krajské konkurenci zvítězil. V následujícím roce (1988) byli členové oddílu držiteli již 21 výkonnostních tříd.

V roce 1987 se podařilo judistům získat tři přebornické tituly v krajských soutěžích. Koncem osmdesátých let se také konečně podařilo získat tak potřebné trenéry a rozhodčí. V roce 1990 však oddíl musel omezit činnost. Některý trenéři se totiž začali věnovat podnikání. Také mladší žáci z oddílu postupně odcházeli. Začali se zajímat o jiné sporty (hokej, tenis, fotbal aj.). Ovšem velmi dobře si vedli junioři v krajském přeboru (Vladan Entlich 1. Místo v roce 1990) i v kategorii mužů v roce 1990 obsadili borci z Lokomotivy v krajském přeboru všechna tři první místa (V. Entlich, Karel Tazbírek, Luboš Mikulec). Úspěchy v žákovských kategoriích neminuly ani Tomáše Hrabáka (1971-2002)j, který později přestoupil do VŠ Praha, dobře reprezentovali oddíl také bratři Chňoupkové, Tomáš Němec a Petr Černoušek. Velmi pěkného výsledku dosáhl v dalších letech např. dorostenec Petr Machart, když obsadil 3. Místo na mistrovství ČR (1993). Mezi další výborné borce patřil zmíněný Loboš Mikulec, který nenašel v oblastním přeboru přemožitele a hned za ním se umístil další berounský judista J. Teplan (1996). V polovině devadesátých let počet berounských judistů dosáhl téměř 40 členů.

Nové impulsy

Potíže však nastaly po omezení trenérské činnosti zakladatele oddílu, předsedy a trenéra Milana Garčeka v roce 1996. Stal za tím především nezájem malých judistů o tréninky. Po roční odmlce se k oddílu opět vrátil. Oddílu se jako předseda po tuto přechodnou dobu ujal Luboš Mikulec. Hlavní problém spočíval v tom, že vyškolení kvalifikovaní trenéři (Votava, Hakl, Mikulec) zároveň podnikali, a byli tudíž časové vytížení.

V roce 2004 a 2005 se podařilo vyškolit nové trenéry a ti se zapojili do trénování mládeže. Kvůli zdravotním problémům Milana Garčeka pak roli trenérů mládeže plně převzali Radek Dupač a Radek Slavíček. V roce 2008 se jako nejlepší berounský judista z řad mladších žáků předvedl Jakub Augusta, který v Mohelnici na republikových přeborech obsadil 2. místo. V tomto roce se podařilo za podpory města, sponzorů a TJ Lokomotivy Beroun uspořádat soutěž pro mládež „O Pohár města Berouna“ a v kalendáři judistických soutěží se řadí mezi oblíbené u závodníků z celé republiky.

Z našich judistů, kteří dobře reprezentují berounské dojo je třeba také zmínit A. Fraňka, P. Matějku, K. Řehoře a za děvčata Kristýnu Eschnerovou, kteří se pravidelně zúčastňují soutěží v žákovských kategoriích a umisťují se na předních místech. I judisté soutěžící v kategorii mužů nezůstávají pozadu. V roce 2008 vybojovali titul krajského přeborníka K. Tazbírek, L. Mikulec, M. Konečný a J. Zítek. Za starší žáky to pak byl M. Řepišťák a K. Eschnerová.

Rok 2009 je na výsledky ze soutěží slabší, z krajských přeborů si zlato odváží pouze R. Sigmund. Bohužel oddíl opouštějí judisté z řad žactva a tak žákovské judo v Berouně musí začít skoro od začátku. Naštěstí se do nového náboru zapsalo mnoho nováčků a tak lze dál vychovávat nové talenty. Velkým přínosem a též zviditelněním berounského oddílu je již dlouhodobě Karel Dvožák, který v tomto roce úspěšně složil zkoušku a stal se tak mezinárodním rozhodčím juda.

V roce 2010 se opět oddílu Lokomotivy začíná dařit a to nejen v přílivu nových členů, ale i ve výsledcích. Na Krajském mistrovství získávají zlato R. Sigmund, R. Slavíček a J. Zítek, na druhém místě se pak umisťují J. Jarý a M. Stibůrek. V družstvech mužů se pak judisté z Berouna dostávají na druhé místo. V kategorii mláďat se výborným výsledkem blýskl K. Tomsa, který v Benešově vybojoval zlatou a v Čimelicích stříbrnou medaili. Na dalších závodech v Benešově se pak K. Tomsa stal krajským přeborníkem pro rok 2010.

Napsat komentář